Profesně tancují a dosáhli mnoha úspěchů. O kom mluvím? O Janovi a Veronice Petrášových z Českého Těšína.
Jsou mladí, plní života, úsměvu a energie a hlavně na sobě hodně makají. Jejich snem je stát se mistry světa v tanci. Honzovi je 12 let a Veronice 13 let.
Jak píšete na svých webových stránkách, dnes nestačí mít jen talent. Člověk musí na sobě tvrdě pracovat a trénovat na různých soustředěních a věnovat všemu spoustu času a financí. Dá se to všechno zvládnout?
No prostě vše zvládáme, nepřipouštíme si to. Je sice pravda, že žijeme trošku jiným stylem života, než naši spolužáci, ale stojí nám to za námahu. Máme radost z každého našeho úspěchu i neúspěchu. Úspěch nás potěší, neúspěch nás popohání k tomu, že na sobě více makáme.
V kolika letech jste začali tančit? Přibližte čtenářům své začátky a průběh celé kariéry, úspěchy. Kdo všechno vám pomáhá s přípravou?
(Verča) Mé první taneční krůčky začaly ve čtyřech letech v MŠ, kde jsem navštěvovala taneční kroužek. O rok později se ke mně přidal bráška, kterému se hrozně moc líbilo "vrtět prdelkou" mezi holčičkami.
Při přestupu (na ZŠ Ostravská) nás maminka přihlásila do taneční přípravky - TK Marendi. No a tam to nejvíce propuklo. Začali jsme jezdit na taneční soutěže. Hned na první naší soutěži v Otrokovicích jsme z mnoha párů získali stříbrnou medaili. To nás popohnalo dále a makali jsme ještě více. Před třemi lety jsme přestoupili do TK Elán Třinec. Tam jsme se sice poprvé dostali do finále MČR a získali 5. místo, ale maminka nás musela vozit trénovat do Ostravy. Po roce jsme se rozhodli přestoupit do TK TREND Ostrava, kde jsme velice spokojeni. V letošním roce jsme vytančili 4. místo na MČR v latinsko - amerických tancích a stali se druhými vícemistry ČR v desetitancích, čehož si nesmírně vážíme. Za naši každodenní přípravou stojí spousta trenéru a lidí. Našim hlavním trenérem je pan Ing. Kučera Jaroslav, dále Terezka Flórová, Ing. Filip Karásek, pan Miroslav Kuchař, Ing. Ondra Sliška, Daniela Valjentova. Trénujeme každý den. Latinsko - americké tance trénujeme v Ostravě, na standardní tance k nám do Ostravy dojíždí Ondra s Danielkou, nebo my jezdíme za nimi do Prahy.
Na co vám v dnešní době nezbývá čas? Žijete život jako běžné děti nebo jsou na vás kladené vysoké nároky? Co škola, dá se stíhat tréninky, soutěže a zároveň učení?
Přes víkendy jezdíme na soutěže, nebo trénujeme. Tréninky a cestování nám zaberou spoustu času. Na štěstí máme skvělé učitele, kteří nám maximálně vycházejí vstříc. U nás není nic divného, že se učíme ve vlaku, v metru, v autě, v parku, když je pauza mezi tréninky aj. Je to opravdu velice náročné. Ze školy nás maminka hned po obědě vozí do Ostravy, kde dva dny v týdnu končíme až ve 21h. Když se blíží MČR, nebo nějaká důležitá soutěž, končíme i později. Je jasné, že pak ve škole nestíháme a tak vše musíme dohnat ve volném čase, kterého je opravdu málo.
Jak trávíte prázdniny? Jezdíte někam za odpočinkem?
Prázdniny máme také pěkně nabité. Samozřejmě si i odpočinem. Odpočinek je asi jedna třetina prázdnin. Jinak nás čeká šňůra soustředění. Rodiče nám dali vybrat. Buď 14 dnů u moře, nebo soustředění. Pro nás byla volba jasná. Soustředění.
Zajímá mě, v čem vás tanec obohatil. A co sny, koníčky, přání, cíle?
Tanec nás obohatil o to, jak se máme jeden ke druhému chovat, jak se máme oblékat, donutil nás více se vzdělávat v jazycích a naučil nás již od útlého věku cestovat. Asi největším snem a cílem pro nás je dosáhnout té nejvyšší příčky v tanci - stát se mistry světa. Náš největší koníček je tanec!!! Moc si přejeme dostat se v tanečním sportu co nejvýše.
Máte nějaký vzkaz pro mladé lidi ve vašem věku?
Chceme vzkázat mladým lidem: Neseďte u počítačů a telefonů. Jsou věci kolem nás daleko příjemnější. Vytáhněte rodiče z domu, běžte se jen, tak projít, zaběhat si, zajezdit na kole. A pokud si chcete zatančit, tak přijďte mezi nás, tanečníky. Někdy to je opravdu veliká legrace. Verča a Honza
Za naše ICM Český Těšín moc děkujeme za rozhovor. Přejeme Veronice a Honzovi další úspěchy a splnění toho největšího snu, po kterém touží. Také děkujeme (mamince) p. Silvii Petrášové za umožnění rozhovoru a poslání fotek.
Rozhovor připravila a vložila 25. 7. 2017 Michaela Cahelová